Podzimní a zimní trvalky

Proč nestříhám trvalky na podzim?

Každý rok se na mě v tomto období hrnou dotazy, kdy stříhat trvalky.
Zda nyní, nebo až na jaře.

Řez/stříhání suchých částí rostlin až v jarním období je velmi důležitý, jak pro rostliny samotné, tak pro celý ekosystém záhonů, navíc také pro estetiku zahrady, jak popíši níže. Za mě je nejdůležitější sledovat, jak se chová příroda sama – bez zásahu nás lidí, a tyto navnímané jevy přenést do našich zahrad.

Na přirozených stanovištích rostliny nikdo nestříhá a daří se jim skvěle, navíc, jak dobře víme, v přírodě má vše svůj důvod. Lidské zásahy do růstu rostlin mají důvody zejména estetické, proto je třeba rostlinám tyto zásahy do přirozeného procesu následně kompenzovat. Každá rostlina má během sezony svůj vývoj. U většiny trvalek se jedná o vyrašení/vypučení ze země a bujný růst, následně zralost a to vše je zakončeno odumřením jejich nadzemních částí v podzimním období. I tato odumírající fáze má své důvody.

Tvorba živin

Zasychání rostliny je proces, při kterém dochází ke zpevňování pletiv a zpomalení jejího „metabolismu“. Snižuje se její potřeba vody během zimního období a zároveň se rostlina ztrátou zelené hmoty přizpůsobuje teplotním a světelným podmínkám. To, že se nadzemní části rostlin mění ze zelené na hnědou barvu a odumírají, zajišťuje přesun živin (zejména dusík, fosfor, draslík) do podzemních částí, díky čemuž je rostlina připravena v plném zdraví na jaře znovu vyrašit, později případně bohatě vykvést.

Postupným rozkladem odumřelých částí trvalek dochází též k uvolňování živin do půdy, kde si je mohou během další sezony čerpat. Pokud kdykoli v průběhu sezony nadzemní části odstraníme, odebereme tím rostlině její přirozený zdroj živin, proto je třeba živiny rostlinám dodat, jak bylo uvedeno v úvodu. Doporučuji jít přírodní a ekologickou cestou a namíchat rostlinám např. jíchu z kopřiv a kostivalu. 

Ochrana

Suché stonky a listy trvalek v nadzemní části působí během zimy jako izolant při nízkých teplotách a mrazech. Jsou tak ochráněny před teplotními výkyvy i větrem. Citlivé mohou být zejména trvalky, které již mají připravené pupeny nebo lístky u povrchu země na příští rok. Suché části trvalek nad zemí též chrání půdu před erozí a vysycháním, čímž se stávají přirozeným mulčem. Tento mulč udržuje vlhkost v půdě a chrání kořeny před nadměrným vysycháním, zejména v zimě, kdy může být méně srážek nebo se půda stává náchylnější na vysušení větrem, pokud povrch záhonů není dostatečně pokryt sněhem.

Suché části rostlin chrání rostlinu i na jaře. Jarní proměnlivé počasí a zejména teploty mohou nastartovat předčasné rašení rostlin a následně způsobit umrznutí nadzemních částí rostlin a poškodit je. Odstraněním suchých částí rostlin až na jaře po odchodu těch nejsilnějších mrazů můžeme rostlinám pomoci přestát toto rizikové období a užít si tak pohledu na jejich zdravý růst.

Řezem trvalek na podzim bychom mohli rostlinám dokonce uškodit, stejně jako je to např. u stromů. Doporučuji trvalky řezat až na jaře ve vegetačním období, kdy jsou schopné po řezu regenerovat a zabránit tak vstupu chorobám a škůdcům.

Symbióza

Suché části rostlin poskytují útočiště také pro užitečný hmyz, jejich semínka pak slouží jako přirozená potrava plná živin pro ptactvo. Pod tvrvalkovým úkrytem můžeme potkat například, motýlí kukly a larvy, včely samotářky, užitečná slunéčka a zlatoočka, která na jaře požírají mšice, pavouky, škvory, střevlíky nebo ploštice, které mají v přírodě za úkol zabránit přemnožení populace škodlivého hmyzu. Mulč v podobě suchých částí trvalek vytváří vhodné prostředí pro mykorhizní houby a mikroorganismy. Oba tito symbiotičtí partneři napomáhají rostlinám s příjmem živin a zkvalitňují kvalitu půdy v záhonech.

Estetika

Rostliny hrají v neposlední řadě svou roli i během podzimního a zimního období. Na podzim můžeme sledovat barevnou proměnlivost, kdy se ze zelené stává žlutá, oranžová, hnědá nebo červená ve všech odstínech, které si dokážeme představit. V zimě se pak můžeme těšit z pohledu na rostliny, které svým habitem nadále tvoří nádherné a harmonické prostředí.

Navíc pak když padne jinovatka na některá suchá květenství trvalek, jako například třapatek, třapatkovek, sporýšů, sáp nebo okrasných travin, opře se do nich zimní slunce, je to jako malý zázrak!

Závěrem…

Postupná přeměna rostlin během sezony je přirozený a podstatný proces pro jejich dlouhodobý a zdravý růst. Ponechání suchých částí rostlin umožňuje zamulčování – udržení vlhkosti, ochranu rostliny v zimním období, tvorbu živin pro vitalitu a odolnost rostlin, tvorbu prostředí pro důležité druhy hub a mikroorganismy, a také potěchu oka nejen přes zimu, ale i v další sezoně v podobě hojného květenství.

Trvalky tedy nechme v jejich přirozeném procesu, užijme si zimu a střih provádějme až na jaře, kdy odejdou největší mrazy!

zahradník Tomáš

Nahoru